Byl to jeden z těch momentů, kdy se PlayStation stal skutečně „cool“. První Crash Bandicoot z roku 1996 ohromil hráče nejen roztomilým (a zároveň správně švihlým) hlavním hrdinou, ale především tím, jak dobře se v omezeném 3D světě ovládal. Levely byly často vymyšlené tak, že jste cestovali lineárním tunelem dopředu nebo dozadu. To vývojářům umožnilo ošálit tehdejší technická omezení a současně nabídnout hráčům nový druh „plošinovky“, který do té doby neznali. V Americe hra vyšla jen pár týdnů před plně 3D plošinovkou Mario 64, to ale na věci vlastně nic nemění. 🎮Hrát Crashe dnes na původní šedé PS1 a malé CRT televizi je návrat do časů, kdy grafika měla zubaté hrany, ale hry měly opravdovou duši. Typický zvuk loadingu z disku, cvakání paměťové karty a ikonické „Woah!“ při každém nevydařeném skoku dnes vykouzlí nostalgický úsměv každému, kdo s Crashem kdysi skákal přes želvy, běhal před balvanem a snažil se přežít v džungli. 🌴